O předmětu biofyzika a biostatistika - díl druhý

24. července 2016 v 11:28 | Medička Jozefína |  Biofyzika
Druhý díl o biofyzice a biostatistice se zabývá krušnými událostmi, bez kterých se bohužel žádné studium neobejde - tedy zápočtem a zkouškou. Nenechte se vystrašit, až se bude mluvit o podmínkách pro získání zápočtu. Co se týká biofyziky, vypadalo to mnohem děsivěji, než to ve skutečnosti bylo. I tak je toho ale požehnaně na to, že za svou píli, odříkání a sebeobětování dostanete jen jeden jediný podpis a velkou odměnu - povolení přihlásit se ke zkoušce. Hurá!
A jaké že jsou ty strašidelné podmínky? Jak probíhá zkouška? Z čeho jsem se učila? Jak se stát biofyzikem snadno a rychle? To vše a mnohem více dále.



  • Zápočet
Podmínky pro získání zápočtu jsou:

1. Splnění všech pěti e-testů na Moodle (viz první díl) s výsledkem minimálně 60%
2. Mít odevzdané všechny protokoly
3. Vytvoření záznamů a připojení všech souborů ve vašem profilu v programu PC Doktor
4. Projití zápočtovými testy z biofyziky a biostatistiky (viz dále)
5. Odprezentování vaši skupinové práce na dané téma (viz dále)

První započtový test bude z biostatistiky a očekávat ho můžete někdy v průběhu listopadu. Jak u prvního, tak i u druhého zápočtového testu je časový limit 45 minut na 15 otázek. U obou testů je dovoleno používat kalkulačku. Jako příprava vám poslouží interaktivní učebnice statistiky na Moodle a také prezentace Seminář k testu I. Tam najdete vše potřebné.


Testu z biostatistiky se nemusíte bát, úspěšnost bývá vysoká a když si pročtete teorii, zapamatujete vzorečky a vypočítáte pár příkladů, nic vás nepřekvapí. Opravdu, žádné záludnosti se tam neobjevují. Myslím, že na přípravu vám postačí asi den, samozřejmě někomu víc nebo míň, podle toho, jak je pro vás statistika záludná.
Druhý zápočtový test už je méně příjemná záležitost - zahrnuje totiž příklady z biofyziky ze všech probraných kapitol, tedy kompletně všechno. Teorie by se tam mohla objevit také, spíš orientačně, ale co jsem zaslechla, tak maximálně jedna otázka. Určitě se vám vyplatí zapsat se na volitelný předmět Seminář z lékařské biofyziky, protože příklady, které zde proberete a které budete hlavně počítat doma v e-learningovém kurzu, typově odpovídají tomu, co je nutné znát k testu. Pokud jste se na tento volitelný předmět nepřihlásili, nic se neděje, o zadání příkladů můžete poprosit spolužáka, případně vám poslouží učebnice (viz dále). Test se píše buď těšně před Vánoci nebo hned po nich, u jednotlivých studijních skupin se načasování lišilo. Tady bude potřeba delší příprava, na kterou se ale poměrně těžko hledá čas, proto doporučuji počítat, jakmile najdete volnou chvilku. Je potřeba znát vzorce, zato se neumusíte zpaměti učit konstanty, ty potřebné totiž dostanete k testu vypsané.
Další povinností k získání zápočtu je skupinová práce. Dostanete za úkol ve vaší trojici připravit projekt v Power Pointu asi o 6 slidech včetně obrázků. Téma si budete vybírat ze seznamu zahrnujícím převážně novodobé metody léčby nebo diagnostiky, např. protonová a neutronová terapie, kapslová endoskopie, ultrazvuková a laserová hypertermie nebo využití nanotechnologií. Ústní prezentace každé skupiny by měla trvat zhruba deset minut a je na vás, jestli se vystřídáte všichni nebo vyberete jednoho mluvčího. Při zpracování prezentace je dobré se řídit základními pravidly jako např. omezit množství textu na slide, nepoužívát různé druhy písma, raději neexperimentovat s animacemi a nezapomenout na nadpisy. Hodnotit vás bude váš asistent, který vás upozorní na případné chyby, ať už ohledně projevu, obsahu vaší práce nebo vzhledu prezentace. Hlavně se zaměřte na to, abyste své spolužáky neoslovovali jménem, ale raději "kolego". Pokud si stáhnete obrázek s anglickými popisky, je lepší je přepsat do češtiny. Také si dejte pozor na to, abyste dodrželi časový limit.

  • Zkouška
Zkouška se skládá ze tří částí - rigorózního testu, příkladu ze statistiky v Excelu a samotné ústní zkoušky. Na naší fakultě se studentům, kteří u obou zápočtových testů dosáhli více něž 90 %, uděluje tzv. Einsteinův bonus, díky němuž je mu odpuštěn rigorózní test. V den zkoušky se shromáždíte na chodbě na ústavu biofyziky a následně jste po překontrolování indexu vyslání k počítačům, kde bude probíhat test. Časový limit je 45 minut na 15 otázek zahrnujících jak příklady, tak i teoretické otázky z biofyziky a biostatistiky. Během přípravy na zkoušku věnujte příkladům co největší pozornost, protože je opravdu škoda, abyste ztratili pokus jen kvůli neúspěšnému testu. Po testu vyčkáte příchodu sekretářky, která přijde pro první odvážlivce. V kanceláři vám paní sekretářka vylosuje dvě otázky - jednu ze samostudia, druhou z přednášek a k tomu příklad ze statistiky. Otázek k ústní zkoušce je celkem 34, deset z nich se budete muset naučit samostatně v samostudiu na Moodle.
Zkouška poté probíhá v učebně biofyziky. Nejprve dostanete čas na potítku, tam u počítače vyřešíte příklad ze statistiky a sepíšete si přípravu k vylosovaným otázkám. Program pro statistické výpočty vytvořil pan Ing. B. který nám tím ulehčil práci s hledáním přednastavených funkcí v Excelu. Zkoušející přijde za vámi k počítači a bude chtít vysvětlit postup při řešení příkladu a také správně zdůvodnit výsledek. Sepsala jsem ke statistice dokument, který by vám mohl pomoci. Můžete si ho stáhnout tady. Na statistice si nejvíce zakládá pan profesor S., proto se naučte co nejpečlivěji definice, hlavně nulové hypotézy a také zdůvonění proč jste vybrali právě tento test a co vlastně testujete. Zdánlivě jednoduchý příklad by totiž mohl nešťastně ovlivnit celou vaši zkoušku.
Na potítku se vyplatí si sepsat základní body, do kterých se nemusíte během ústní zkoušky ani podívat, ale pomůže vám si osvěžit znalosti a urovnat si myšlenky. Víc času věnujte nákresům, pokud tedy k vašemu tématu lze nějaké namalovat. Myslím si, že zkoušející to oceňují a také si tím usnadníte někdy složité vysvětlování.
Největší strach studentům nahání pan profesor S., vzhledem k tomu, že je opravdu přísný a nelze odhadnout, jak a na co se bude ptát. Nemá příliš rád úvody - takovou tu "omáčku" na záčátku vašeho projevu. Proto se vyvarujte obecného povídání a přistupte rovnou k jádru věci. Také občas bazíruje na historii, proto si, pokud na to naleznete čas, přečtěte nějaké zákládní informace o významných fyzicích, kterých se otázky týkají. Dále si dejte pozor na rovnice štěpné reakce v jaderném reaktoru - slyšela jsem, že se na to často ptá.

  • Učení se na zkoušku
Na přípravu jsem si vyhradila poměrně dost času - učila jsem se asi patnáct dní. Z toho první den jsem byla po zápočtovém testu z anatomie tak unavená, že jsem se zmohla pouze na opakování statistiky. Další dny už přišly na řadu jednotlivé otázky podle plánu. Místo času na opakování jsem se otázky učila jen jednou, ale opravdu velmi důkladně. Měla jsem prakticky celý den jen na dvě otázky, což mi vyhovovalo, protože jsem nemusela spěchat a stresovat se kvůli nedostatku času. Z gymnázia jsem si bohuzel z fyziky neodnesla to, co bych si přála, proto jsem strávila take poměrně dost času nad učením se základů, na kterých jsem potom mohla stavět nové znalosti z biofyziky. Byla jsem na sebe opravdu přísná, chtěla jsem tomu porozumět tak, aby mě nepřekvapila žádná otázka. Zkrátka byla to moje první zkouška a já jsem si vůbec nedovedla představit, jak to bude probíhat a bála jsem se, na co všechno se budou ptát.
Myslím si, že důležité je daný problém hlavně pochopit, poté doplňovat detailnější informace. Pokud si nějaké vzorce, názvy nebo třeba protonová čísla nebudete moci zapamatovat, zkuste si je zapsat na lepíky a nalepte je kolem sebe třeba v pokoji, abyste je měli pořád na očích. Během učení si kreslete grafy, obrázky, schémata, posune to vaše uvažování o krůček dopředu a pomůže vám zlepšit vaši představivost. Schémata jsem si hledala na internetu a překreslovala, obvykle mi to dalo víc, než další text.
Učila jsem se hlavně z přednášek, vypracovaných otázek z minulých let (ty jsem jako jediné z podkladů ke zkoušce vytiskla a dopisovala do nich další informace), ze samostudií na Moodle a z učebnic. Hodně jsem také vyhledávala na internetu, nejvíce mi pomohly tyto stránky: Wikiskripta, Encyklopedie fyziky a taky třeba skripta technických fakult.
Biofyziky se nebojte - je to sice trochu rozmarná dáma, která vás během učení dovede potrápit, ale otázek není tak mnoho (asi čtvrtina histologie nebo šestina anatomie - tím vás ale samozřejmě nechci děsit), aby bylo potřeba panikařit. Vím, že spousta lidí v ročníku šlo na zkoušku zhruba po týdnu přípravy a zvládli to také.

  • Učebnice
Používala jsem pouze učebnice, které dostanete před nástupem do školy v lékařské knihovně:

František Podzimek: Biofyzika ionizujícího záření
Doporučuji do ní nahlédnout, je velmi srozumitelně zpracovaná. Najdete tu právě i již zmíněné rovnice radioaktivního rozpadu v pochopitelné formě.

Jiří Beneš a kolektiv: Základy lékařské biofyziky
Tuto učebnici jsem také využívala, ale bohužel některá témata jsou tu podaná příliš stručně na to, aby vám postačila jako hlavní zdroj pro přípravu ke zkoušce. Nejvíce se mi hodila k fyzikální a fyziologické akustice a k optice.


Pravoslav Stránský a kolektiv: Sbírka úloh z fyziky a biofyziky
Bude se vám hodit k přípravě na zápočtový a rigorózní test, pokud budete chtít natrénovat více typů příkladů. Některé z nich pro mě ale zůstaly velkou neznámou, protože byly opravdu těžké. Zkuste se tím ale prokousat, s podobnými zadáními se můžete setkat v testu.

Hodně zdaru s biofyzikou!

Medička Jozefína
 


Komentáře

1 Anička Anička | 24. července 2016 v 14:45 | Reagovat

Ahoj, biofyziky se hrozně bojím, i u přijímaček jsem fyziku nechala skoro prázdnou. Je spoustu lidí, kteří biofyziku neudělali ani napotřetí? Já jsem naprostý fyzikální antitalent, tak mám z toho hrozný strach :D hlavně z příkladů!!!

2 Jednou nohou v průšvihu Jednou nohou v průšvihu | 24. července 2016 v 16:40 | Reagovat

Určitě nemusíš mít strach :-) je to trochu jiná fyzika než na střední škole, třeba Ti sedne víc :-) dá se to zvládnout, i když to ze začátku bude vypadat děsivě. Nevím o tom, že by někdo kvůli fyzice opakoval ročník :-).

3 Luky Luky | 24. července 2016 v 19:25 | Reagovat

Děkuji za článek plný užitečných informací :) Budu velmi rád za více takových článku pro mě jako budoucího prváka :) Díky a drž se :)

4 Medik Medik | 24. července 2016 v 21:29 | Reagovat

[2]: Nikdo s fyzikou ročník neopakoval, protože není potřeba pro postup do druháku. I bez ní se dá jít dál a dodělat si ji v tom zimním semestru druhého ročníku.

5 Anička Anička | 25. července 2016 v 0:52 | Reagovat

[4]: ale musel mít splněnou anatomii a histologii, aby mohl jít dál bez biofyziky?

6 Medik Medik | 27. července 2016 v 9:22 | Reagovat

[5]: Přesně tak. Fyzika není třeba v tom smyslu, že na ní v druháku nic nenavazuje (není tam prerekvizita), takže se dá posunout. Stejně jako latina.

7 medička hradec medička hradec | Web | 28. července 2016 v 12:01 | Reagovat

To je děs číst to takhle zpětně, nechápu, jak jsem tu zkoušku mohla někdy udělat :D

Budoucí prváci se fakt mají, že to mají od tebe už takhle naservírované, to je strašlivá výhoda oproti tomu, když si člověk musí všechno zjišťovat po všech čertech :)

8 ZdenekS ZdenekS | E-mail | Web | 29. dubna 2017 v 16:50 | Reagovat

Velmi pěkný blog, těším se na nová pracovní místa

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Design: