Nejčastější mýty o studiu medicíny

1. června 2018 v 10:00 | Medička Jozefína

O studiu medicíny koluje spousta mýtů, více či méně uvěřitelných. Také jsem některým mýtům věřila, ale s nástupem do školy se zbořily, ani jsem se nenadála. Ono totiž, kdo nezažil, nepochopí.

Rozhodla jsem se sepsat 10 nejčastějších mýtů, se kterými jsem se doposud setkala.



1. Specializujeme se už od prváku

"Jaký obor to teda studuješ?" "Všeobecné lékařství." "Jo, ty máš jenom tu všeobecnou? To budeš praktik nebo co?"

To je úplně nějčastější reakce, jakmile se někdo dozví, že studuji medicínu. Jako kdyby gynekolog nepoznal nic jiného než ženu od pasu dolů a očař v životě neviděl plíce.

2. Nejsou mrtvoly

Setkala jsem se s myšlenkou, že se anatomii učíme jenom na plastových modelech a když už by mělo jít opravdu hodně do tuhého, pitváme žáby. Přece mi nechcete namluvit, že jste doopravdy viděli mrtvolu?!

3. Je to obor pro chlapy

V některých přetrvává duch minulosti, kdy byla doktořina výsada pouze mužů. Dneska mohu s klidným svědomím říct, že studentky co do počtu jednoznačně vedou. Stačí se jen porozhlédnout po posluchárně.

4. Doktorem - odborníkem se stáváte už od prvního dne studia

Setkání s příbuznými v průběhu prvních měsíců na škole s sebou nese okamžiky plné rozpaků:
"Á, naše paní doktorka, prosím tě, mě tady v lokti nějak lupe a když to dám takle, hrozně to bolí. Co by to mohlo bejt, nevíš? Doktorka mi na to dala tadytu mast, ale mně ti přijde, že to nějak nepomáhá a celý to oteklo..."
"Tak teď seš ta medička viď, tak mi prosím tě řekni, co je nejlepší na hemeroidy?"
"Hele a kamarádce předepsala doktorka tyhle antibiotika, může s nima na slunce?"

Tady obvykle následuje trapná chvíle ticha. Proč se nikdo neptá na hrbolky klíční kosti nebo kde má jaký epitel?

5. Nemůže to být zas tak těžké

Není nad podporu vašeho okolí. V náročných začátcích člověk hledá porozumění a slova útěchy. Ale ne vždy nalezáme to, co hledáme.
"Nepřeháněj, vždyť to je jenom škola. Nevěřím, že by to bylo tak strašný."

A pak jsou také tu žabomyší války typu Má škola je těžší než tvoje, do kterých se vůbec nevyplácí pouštět. Těžko přesvědčovat o tom, že něco chutná odporně, když si ještě nikdo nekousl. Každý obor má něco do sebe, ale stejně si myslím, že nevzniklo zatím nic důmyslnějšího a propracovanějšího než lidské tělo. Je to vlastně docela fascinující. O čem vědět víc než sami o sobě?

6. Ti, co studovali se samými jedničkami, to mají jednodušší

Myslím si, že dobré známky ze střední školy mohou být klíčem k přijetí bez přijímaček, ale v průběhu studia už nehrají žádnou roli. Ve většině předmětů, mimo biologie nebo biochemie, začínate od nuly a všichni se musíte naučit totéž za stejný čas. Řekla bych, že výhodu mají naopak ti, kteří nejsou zvyklí jen na vynikající výsledky. Pro ně nebude neúspěch znamenat porážku, rychleji se z něj otřepou a půjdou dál. Také ti, kteří už byli zvyklí se na střední škole pravidelně učit a neproplouvali to jen díky své vrozené inteligenci, se spíš neleknou toho kvanta učiva, které na ně čeká.

7. Medici jsou šprti

Medik nerovná se šprt. Lidé mají mimo školu i svůj vlastní život - věnují se koníčkům, práci, sportu, mají partnery a kamarády. I když učení je hromada, někteří toho dokážou stihnout až obdivuhodně mnoho.

8. Jsme pořád v nemocnici

Mnoho lidí se podivovalo, jak je možné, že v prvním ročníku vůbec nechodíme za pacienty. Mezi lidmi koluje představa vyživená "nepřikrášlenou" skutečností Ordinace v růžové zahradě, kde se doktoři nemusí učit, ale do práce skáčou po hlavě. Nevím, jestli by pacienty nadchly naše neklinické znalosti o jaderném reaktoru nebo latinské skloňování.

9. Jen samá krev

"Já bych to nemohla dělat. Já jak vidím krev, omdlím." Existuje tolik oborů, kde se s krví vůbec nemusíte setkat. Medicína není žádné řeznictví :-).

10. Děláme to pro prachy

Zastávám názor, že touha po penězích je docela prchlivá a netrpělivá, zato studium zdlouhavé a náročné. Vydržet všechnu tu dřinu a odříkání vyžaduje silnější motivaci. Domnívám se, že existuje stovky jiných způsobů, jak přijít k penězům mnohem rychleji. Navíc platům začínajícího lékaře poměrně slibně konkurují platy vedoucích v Penny Marketu, s tím rozdílem, že vedoucí v Penny Marketu nemusela studovat šest let.


S jakými mýty jste se setkali vy?

J.




PS: Sledujte mě i na Facebooku → Jednou nohou v průšvihu
 


Komentáře

1 30+ medikem 30+ medikem | 2. června 2018 v 9:14 | Reagovat

Ahoj, pobavil jsem se při čtení příspěvku - díky. Přidám svůj, byť určitě není zcela typický. Mám již vystudovanou FVL (titul MVDr.). Po 3 letech v praxi bez vlastní veterinární kliniky a prach bídného výdělku jsem si uvědomil, že se musím vrátit na LF. Je to nikoliv penězi, ale protože s títomto titulem člověka v nemocnice odmítnou i navyšetření moči  (vlastní zkušenost).
Čili ve 30tce znovu medikem - znovu zkoušky z biochemky, znovu histologie  apod. Z předchozího studia neuznali nic. A proč o tom píšu?
Není totiž nic více demotivujícího než toto: Musím se všechno učit znovu (neuznali mi ani zápočty) ale reakce na odseděnou látku hodnotí jako "no ty to ale stejně už znáš". VELICE MOTIVUJÍCÍ! Určitě to znáte i vy, když po těžce odvedené práci příjde reakce třeba od rodiny "tak my jsme to čekali" :-D :-?

2 Jozefína Jozefína | 2. června 2018 v 13:09 | Reagovat

[1]: Obdivuji takové rozhodnutí :) držím palce a přeji pevné nervy :)!

3 Gru Gaz Gru Gaz | Web | 6. června 2018 v 16:19 | Reagovat

Krásný článek. Snad sama žádné mýty o studium na medicíně nemám, ale věřím, že zpousta lidí ano.:)
Hodně štěstí do studia!

PS. dobrá anketa ^^

4 Jozefína Jozefína | 7. června 2018 v 9:09 | Reagovat

[3]: Děkuju moc! :)

5 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 26. července 2018 v 9:29 | Reagovat

Ohledně mediků asi jenom s tím, že medici jsou šprti. Což jsem jako mýtus odkryla brzo, když jsem pár mediků poznala, ale na druhou stranu jsem znala i medičku, bývalou spolužačkou ze základky, a to byla šprtka :D A pak samozřejmě ta divná představa o specializaci od prváku, protože ta se týká i práv. Od začátku se mě každej ptal "a jaký to právo studuješ" a strašně se divil nad mou odpovědí "první dva roky žádný, jenom teorii, historii a filozofii" a "od třeťáku všechno". Protože představa, že jde od začátku studovat natvrdo třeba jenom trestní právo a ani neštrejchnout o občanské nebo se nic nedozvědět o mezinárodním, natož o obecných společných základech, to je tak hrozně naivní a takovej člověk by tak hrozně nedokázal fungovat... Mimo to že nevim, co by chtěl pět školních let matlat v jediném odvětví :D

6 Jozefína Jozefína | 27. července 2018 v 12:10 | Reagovat

[5]: Je vidět, že předsudky se týkají asi všech oborů :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Design: