Strašák jménem patologie

23. července 2018 v 15:37 | Medička Jozefína |  Třetí ročník
Patolka je věda bezesporu zajímavá, ale až děsivě obsáhlá. Konečná zkouška mluví za vše - se svými 255 otázkami strčí anatomii hravě do kapsy. Navíc jsme se díky ní s nostalgií vrátili k mikroskopům a znovu potrápili své oko padesáti odstíny hematoxylin-eozinu. Ale poprat se s ní musíme stejně jako se vším, co si pro nás cesta medicínou připravila. I profesor R. se nás snažil hned na úvodní přednášce uchlácholit: "Ona je ta patologie vlastně hrozně jednoduchá. Jen je toho hodně." Sakra hodně.




U patologie platí, že čím dřív se s ní seznámite, tím líp. Už od první přednášky nám bylo kladeno na srdce, ať se učíme průběžně, protože za tři týdny o zkouškovém se to naučit nedá. No, ono se to lehce řekne, zato hůř provádí. Patologie není jediným předmětem, který se budete muset učit a člověk stejně dává vždycky přednost tomu, v čem mu nejvíc teče do bot. Navíc třetí ročník je od těch předchozích odlišný v tom, že vám v průběhu roku dodá pocit volnosti, který je ale jen pomyslným tichem před bouří - zkouškové, a to jak zimní, tak i letní, je docela pakárna. Pokud to zvládnete a donutíte se, rozhodně doporučuji sednout k patolce i během roku. Třeba si alespoň pročíst prezentace z praktik, abyste získali povědomí o tom, co budete muset znát.

Přednášky

Za sebe mohu doporučit rozhodně nevynechat přednášky prof. R. a prof. Š., nejenom proto, že se s jedním z nich určitě setkáte u závěrečné zkoušky, ale také proto, že jejich přednášky jsou opravdu dobré a ze zápisků, které si odnesete, se budete moci učit i ke zkoušce. Naprosto "must know" profesora R. jsou prsy a štítná žláza, na tuhle přednášku určitě zajděte.

Střípky s přednášek:
"Samozřejmě, že ne všichni budete jednou patologové. (chvíle ticha) To jen ti nejlepší z vás :-)!

"Nikdo nemůže zaručit, že když budete umět patologii, bude z vás skvělý doktor. Ale můžu vám zaručit, že budete špatným doktorem, když ji umět nebudete."

"Nevím, proč se tomu říká patologická anatomie, když to s ní nemá skoro nic společného. Třeba zkoušku u Dáši (přednostka ústavu anatomie - pozn. pro nezasvěcené) bych už určitě nedal."

Praktika

Praktická cvičení probíhají v učebně Fingerlandova ústavu. Už při vstupu na vás dýchne duch histologie. Každý budete mít zase svou krabičku preparátů (která je mnohem nabušenější než ta histologická) a také svůj mikroskop. Na praktiku vždy proberete okolo sedmi preparátů jak teoreticky, tak i s poznáváním. Prezentace k praktickým cvičením najdete na Moodle. Doporučuji si je stáhnout nebo vytisknout, abyste si do nich mohli dopisovat, protože se výklad u každého asistenta může trochu lišit.

→ Cesta k nim:





Také se bude mít každá skupina možnost zúčastnit pitvy. Některé skupiny přihlíželi na pitvách pravidelně, jiné zvládli jen jednu za celý rok - záleží na tom, v který den máte praktika, protože například pátek pitvám nebývá nakloněn. Je to zvláštní zážitek, patologicko-anatomické pitvy se hodně liší od té anatomické, kterou jste doposud zažili. Patologové vám ukážou rutinní postup práce, popíšou vám jednotlivé orgány a jejich případné patologické změny.

Zápočet spočívá v tom, že dostanete dva preparáty, které musíte poznat a teoreticky popsat. V letním semestru už se zkouší ze všech preparátů z celého roku. Na přípravu doporučuju prezentace z praktik a vaše zápisky. Hodí se dělat si při hodinách zjednodušené nákresy základních struktur z preparátů, protože když se k nim budete potom po několika měsících vracet, vzpomenete si, jak to vlastně vypadalo a co vůbec v mikroskopu hledat. Virtuální preparáty najdete TADY.

Zkouška

Řádné termíny na zkoušky jsou vypisovány až do poloviny července, což je sice hodně velkorysé, ale má to jednu vadu na kráse. Musíte totiž do konce června splnit předzkouškový test. Ten je tvořený z devadesáti otázek, kdy je jen jedna odpověď správná. Budete na něj mít hodinu a půl, ale většina to zvládá za mnohem kratší čas. Vypsané termíny pro testy jsme dostali dopředu, test si můžete přijít napsat kdykoliv před vaší zkouškou, nejpozději však den předem. Pokud nesplníte minimální počet bodů a nedosáhnete alespoň 65 %, přicházíte o termín. Na svůj termín zkoušky, na který jste přihlášeni, však přijít můžete, ale je potřeba zvážit, jestli se do té doby dokážete dostatečně připravit, protože přijít den po neúspěšném testu by na vás nevrhlo nejlepší světlo.


Test se píše v počítačové učebně v EC a je vytvořený na Moodle, kde se vám náhodně vygenerují otázky z údajných snad 3000 možností (i přesto se ale opravdu často opakují...). Kapacita učebny je 30 míst pro české i zahraniční studenty - kdo se nevejde, nemůže test psát. Proto se zkuste v rámci skupiny domluvit dopředu a na jednotlivé dny se rozdělit (nezapomeňte ale na zahraniční!), hlavně před těmi nejexponovanějšími termíny, což byly letos bezesporu poslední tři dny v červnu, abyste zbytečně o termín nepřišli. Můžete také požádat sekretářku Fingerlandova ústavu paní Žákovou (kontakt naleznete na skránkách FNHK - TADY) a hezky ji poprosit, zda by mohli v daný den otevřít místo jednoho dva časy pro napsání testu. Letos nám bylo celkem bez problémů vyhověno.

Test není jednoduchý, často se pitvá (nečekaně) v detailech, některé otázky vás ale naopak příjemně překvapí. Bude záležet na vaší spolupráci v ročníku... Prý je snad ideální dosáhnout okolo 85 %, příliš dobré výkony se zkoušejícím zdají podezřelé a očekávají pak k tomu adekvátní výkon i při ústním zkoušení.

V den zkoušky se dostavíte k hlavnímu vchodu do Fingerlandova ústavu, kde vám paní sekretářka otevře a pustí vás do seminární místnosti. Hned si odvede první tři odvážlivce na potítko. Tam budete mít čas okolo 15 minut. V SISu máte vygenerovaný čas zkoušky, podle toho, kdy jste se přihlásili, ale nikdo se podle něj neřídí. Taháte si triplet - jedna otázky by měla být vždy z úseku kardiovaskulární systém a druhá z onkologie, třetí potom buď z obecné, nebo speciální patologie. Zkouší prof. R. a prof. Š., každý má trochu jiný styl - u prof. R. budete moci nejprve mluvit sami, potom se vás bude doptávat, a to nejčastěji "Proč?", chce vás donutit logicky dojít k odpovědi. Hlavně nemlčte, zkuste se zamyslet a i když neodpovíte přesně to, co chce slyšet, ale nebude to úplná blbost, ocení vaši snahu. Prof. Š. se naopak vyptává už od začátku, nejraději má srdce a velmisi potrpí na historii a na některých přesných formulacích ze svých přednášek.

Z čeho se učit?

V knihovně dostanete dva díly učebnice od Povýšila a Šteinera - Obecnou a Speciální patologii. Z učebnic jsem se učila minimálně, jediné, co mohu doporučit, je přečíst si Oběhový systém v Obecné patologii, jehož autorem je prof. Šteiner a tuberkulózu v téže učebnici. Jinak se ale text nečte vůbec snadno, nejvíce mi vadila spousta košatých souvětí a nepřehledné členění do kapitol. Přečtete stránku a nevíte, jestli jste si vlastně něco odnesli.


Mezi studenty jsou proslulá skripta nazývaná jako "Balík", je to hodně zestručněný text v podobě výpisků. Prof. R. nás sice dopředu upozorňoval, ať se mu rozhodně vyhneme, protože tam jsou často chyby. I tak se někteří učili jen z toho a zkoušku zvládli. Já se z Balíka neučila vůbec, proto nemůžu ani doporučit, ani odrazovat.

Naopak, co mohu s jistotou doporučit je e-kniha Kapitoly ze speciální patologie na Moodle. Jsou to zkompletované texty z prezentací z oficiálních přednášek. Na čtení velice stručné, ale dostatečně obsáhlé. Horší je to z formátem textu - ale i tak - na učení skvělé. Pokud si ji vytisknete už na začátku roku, můžete si do textu dopisovat zápisky z přednášek a budete mít kompletní materiál ke zkoušce, který podle mě úplně postačí. E-kniha Kapitoly z obecné patologie je možná až příliš stručná, tam doporučuji dohledat jinde. Je v ní ale zpracovaná otázka 2. Nekropsie, biopsie.

Jak se k e-knize dostat?



Další přednášky (doporučuji prezentaci Zevní příčiny nemocí) i seznam otázek najdete také na stránkách FNHK - odkaz tady.

Další zdroj jsou Doplněné přednášky, ze kterých jsem se učila především - ve většině případů sice jen opsaná učebnice, některé otázky se ale učí výborně (hlavně Obecná patologie, dýchací systém a kardiovaskulární systém). U jiných jsem měla pocit, že se v záplavě textu ztrácím a nedokážu z něj vypíchnout hlavní body. Doporučuji hlavně v kombinaci s e-knihou.

Skvělé jsou Šteinerovy staré přednášky, ke kterým se také dostanete na disku. Není tam sice zpracované úplně všechno, ale zato se z nich učí opravdu dobře. Text je psán přehledně v odrážkách a je obohacený hlavně o oblíbené "špeky" zkoušejících.

Studenti i vyučující nedají dopustit na Robbinse. Pokud vám angličtina není cizí, můžete si ho půjčit v Lékařské knihovně. Je narozdíl od české učebnice barevnější a plný fotografií.


Při přípravě na zkoušku doporučuji také zjistit nejčastější doplňující otázky, se kterými se při zkoušce setkáte a které vás mohou zachránit. Existují totiž oblíbená témata, na která se můžete připravit. Rozhodně nepodceňte historii, zejména profesora Fingerlanda!

A jak dlouho se učit? No, přijde mi, že času asi nebude nikdy dost. Látky je opravdu kvantum, budete mít pocit, že ač něco čtete poněkolikáté, jako by jste to nikdy předtím neviděli. Doporučuji na přípravu tak měsíc. Ten získáte, pokud využijete předtermín na patfyz a podaří se vám přihlásit na zkoušku z angličtiny co nejdříve. Extrémně mnoho času ale není vždycky výhoda - může vás to ukolíbat "Však je ještě čas..." a taky už toho budete mít postupně plné zuby.

Nechci končit pesimisticky - patologie se zvládnout DÁ. Zkoušející nejsou zlí, většinou se opravdu snaží vás nechat projít. Navíc je patologie vážně zajímavá. Tak se držte.

PS: Přihlaste se na volitelný předmět Speciální patologická anatomie - jsou to přednášky normálně v rámci výuky, takže dalo by se říct kredit úplně zadarmo.

J.
 


Komentáře

1 MOE MOE | E-mail | Web | 24. července 2018 v 21:55 | Reagovat

Bleh, fuj, kvanta učení, jsem rád, že už to mám jakž takž z krku ... většinou.
Držím palce. Nechť moc kofeinu tě provází!
A před pitvou se najíst! :-)

2 Kára Kára | Web | 26. července 2018 v 23:53 | Reagovat

Držíme ti palce

3 ceskamoda ceskamoda | Web | 27. července 2018 v 13:48 | Reagovat

Zajímavý článek, určitě má něco do sebe.

4 jsemucitelka jsemucitelka | Web | 30. července 2018 v 11:40 | Reagovat

Obdivuji všechny, kteří tohle učení zvládnou. Obávám se, že já bych na to neměla kapacity. Na doktorku jsem nikdy nechtěla jít, protože když vidím krev a jehly je mi mdlo.
Přeji hodně sil, ať to jde od ruky!!! :)

5 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 30. července 2018 v 18:46 | Reagovat

Trochu mě zarazilo, že nemáte povinnou pitvu... A vídáte ty mrtvoly vůbec někdy povinně? Anebo vůbec i živé lidi?
Vzpomněla jsem si na jednu povídku od Bulgakova (před spisovatelstvím byl lékař) kde v autobiografickém příběhu popisuje, že během studií viděl mrtvolu tak třikrát a teď si s hrůzou uvedomil, že má řezat do živých lidí :D aby živí zůstali.

Upřímně, já mediky nelituji a ani bych jim to studium neulehčovala. Vůbec, žádnou průpravu ve které může jít o život. Ono vám v průběhu kariéry umře lidí pod rukama dost, ale bylo by blbý, kdyby nějakou vaší nedbalostí v podobě toho, že byste si nebyli vůbec jistí. Tak šup šup, abyste patologií všichni prošli na výbornou.

6 Jozefína Jozefína | 1. srpna 2018 v 22:44 | Reagovat

[5]: Nenapsala jsem to dost přesně - část lidí mohla přijít až na závěr pitvy k jejímu předávání, nemuseli být přítomni v průběhu. Přijde mi, že máš trochu zkreslenou představu - pitvy jsme měli normálně povinné v prváku na anatomii a s živými pacienty se setkáváme od třeťáku pravidelně.

7 K K | Web | 3. srpna 2018 v 14:18 | Reagovat

Jsme ráda, že patologie je mi na míle vzdálená...medicína jako taková asi není pro mě.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Design: